I já jsem si dlouho myslela, že domácí zdravotní péče je primárně určena seniorům. Nevěděla jsem, že jsou agentury, které zajišťují i intenzivní péči a starají se o pacienty od miminek až po již zmíněné seniory. Ale pěkně popořádku. U nás to začalo covidem. Poměrně lehký průběh onemocnění u všech z naší rodiny. Nakazili jsme se s největší pravděpodobností od našich dětí, ale ty byly bezpříznakové, takže zůstaly doma jen dokud byly pozitivní. U mě a u manžela to byla taková ta klasická chřipka. S horečkou a bolestí kloubů.
Simonka, naše starší dcera, sice byla celou dobu bez jakýchkoli příznaků, ale najednou se začala zadýchávat. A to jako že hodně. Hned jsme ji vzali k pediatričce a ta nás odeslala na plicní, protože Simonky plíce nefungovaly tak, jak by měly. Následovala spousta vyšetření, ale nakonec nebylo zbytí a Simonka skončila na umělé plicní ventilaci. Asi nemusím říkat, jak moc to pro nás bylo náročné. Pořád jezdit do nemocnice, a přitom se starat o mladší dcerku, která normálně chodila do školy. Byli jsme už na pokraji zhroucení, když nám ošetřující lékař navrhnul možnost domácí zdravotní péče.
Nelenila jsem a hned ten den jsem se spojila s paní ředitelkou Striebornou z pražské agentury ProCare Medical. Ta má sídlo totiž kousíček od nás, a hlavně se domácí umělé plicní ventilaci intenzivně věnují. ProCare za nás vyřídil veškeré papíry a koncem týdne jsme měli Simonku doma. Ani si nedokážete představit, jak se ulevilo nejen Simonce, ale celé rodině. Ano, trochu jsem se toho bála, jak to všechno zvládneme a jestli to není zbytečně riskantní, ale pan doktor řekl, že stav Simonky je stabilní a domácí zdravotní péči nejen doporučil, ale také předepsal. Takže celá léčba je i nyní hrazena z klasického zdravotního pojištění. Můžu říct, že za nás to bylo to nejlepší rozhodnutí. Teď to dokonce vypadá, že Simonka už ventilátor ani nebude potřebovat, ale nerada bych to zakřikla.
